Dysplazie loketního kloubu je dědičné, ne vrozené, vývojové onemocnění vyskytující se u velkých plemen psů v období 3 -7 měsíců. Loket je velmi těsný kloub a na jeho utváření se podílí tři kosti (pažní kost, kost loketní a kost vřetení).
Onemocnění loketního kloubu může mít několik podob a to podle toho jaké části kloubu jsou postižené. Viz. obrázek níže.
Faktory ovlivňující vznik DLK
- nadměrná zátěž v období růstu
- rychlý růst
- nadměrný přídavek vápníku do krmné dávky
RTG snímek zdravého lokte. Pacientem byla border kolie, u které byla diagnostikována osteochondróza ramenního kloubu, viz. článek Osteochondróza.
Predilekční místa, které mohou být při DLK postižena
- nerovnovnost kloubních ploch (radius-ulna)
- nepřilostlý procesus anconeus
- fragmentovaný mediální koronoid
- osteochondróza mediálního kondylu pažní kosti
Ad 1. Prostá nerovnost kloubních ploch mezi radiem a ulnou
Obě kosti předloktí se vyvíjí samostatně, takže se může stát, že kloubní plocha na přechodu rádia a ulny vytváří nerovnost (na RTG snímku se zobrazuje jako schodek mezi kostmi předloktí). U pacientů s prostou nerovností se nemusí v pubertě objevit kulhání, to se objevuje až když v kloubu dojde k rozvoji sekundárních degenerativních změn, nejčastěji mezi 2-3 nebo 5-7 rokem života.
Ad 2. Izolovaný processus anconeus
Processus anconeus má vlastní osifikační centrum a měl by pevně přirůst k loketní kosti do 5 měsíců věku. Pokud po 5 měsíci rentgenologicky prokážeme že procesus anconeus není s loketní kostí srostlý, jedná se o izolovaný proces anconeus a doporučuje se tento problém řešit jeho chirurgicky. Nejčastěji jsou tímto problémem postiženi němečtí ovčáci.
RTG snímek 5-měsíčního německého ovčáka
1. izolovaný procesus anconeus
2. loketní kost
3. pažní kost
4. prostor mezi procesus anconeus a loketní kostí
Ad 3. Fragmentace mediálního koronoideu
Fragmentace mediálního korunkového výběžku je následek rozvíjející se osteochondrózy této kloubní plochy. Vlastnímu oddělení fragmentu, který může mít různou velikost, předchází měknutí chrupavky, rozvoj subchondrální nekrózy, tvorba prasklin v chrupavce mediálního koronoideu a nakonec oddělení jeho části.
Ad 4. Osteochondróza mediálního kondylu pažní kosti
Kloubní chrupavka je vyživována z kloubní tekutiny, pokud je však tloušťka chrupavky větší než je běžné, živiny nemohou proniknout do hlubších vrstev a v nich se začínají rozvíjet nekrotické změny, objevují se trhliny a v pokročilejším stádiu onemocnění může dojít i k odloučení části chrupavky od subchondrální kosti. OCD mediálního kondylu pažní kosti má nejhorší prognózu ve srovnání s ostatními variantami DLK.
Diagnostika DLK
Je založená na důkladném klinickém, ortopedickém, rentgenologickém a artroskopickém vyšetření a průkazu typických změn. V současné době je možno využít i CT vyšetření.
Terapie DLK
Konzervativní
Konzervativní terapie je indikována u pacientů s nevýraznými klinickými příznaky ( mírné kulhání, akutní nástup) a u kterých nebyly rentgenologicky prokázány závažnější příznaky rozvoje DLK ( přítomna pouze inkogurence, bez izolovaného anconeusu a beze změn v oblasti mediálního koronoideu). Konzervativní terapie je založena na klidovém režimu, zamezení rychlého růstu, vynechání krmných doplňků na bázi vápníku, redukce obezity a podávání chondroprotektivních doplňků stravy. V průběhu 14 dnů by mělo kulhání vymizet. Klidový režim by měl trvat alespoň 4-6 týdnů.
Chirurgická
Artrotomie - otevřený přístup do loketního kloubu
Artroskopie - miniinvazivní metoda využívající kamerových systémů a speciálních operačních nástrojů
Chirurgický postup volíme u pacientů, kde byly rentgenologicky prokázány závažné příznaky DLK (izolovaný anconeus, změny v oblasti mediálního koronoideu, osteochondróza mediálního kondylu pažní kosti). Je potřeba si uvědomit že chirurgický zákrok neřeší podstatu vzniku DLK, pouze řeší následky dysplasie. V budoucnu je třeba počítat s pomalým rozvojem artrózy v operovaném kloubu.